O původu kódů aneb cesta ke GS1

Historie čárového kódu se píše od roku 1952. Nápad, který vznikl zcela náhodně na pláži, má ve společnosti své důležité místo. Jednoznačná identifikace spotřebitelských, obchodních a logistických jednotek je klíčem ke sdílení dat pro snadnou sledovatelnost a přehled. Čárový kód je pojem známý, méně známý je už GS1 neboli Global System One. Možná proto, že je stále v povědomí především EAN. Ale všechno pěkně po pořádku. Pojďme zabrousit do historie čárových kódů, kde si řekneme, jak to vlastně bylo a je.

Zajímavé milníky čárových kódů

1973

Lídři průmyslu v USA zvolili jednotný standard pro identifikaci výrobků. Vybrali UPC neboli Universal Product Code, který se používá dodnes. Vybraný návrh byl od společnosti IBM z celkového počtu sedmi předložených návrhů.

1974

V tomto roce proběhlo první naskenování produktu v ostrém provozu. Jednalo se o multipack žvýkaček Wrigley´s v supermarketu Marsh v Ohio v USA.

1976

Původní dvanáctimístnou strukturu UPC nahradil třináctimístný identifikátor EAN, který umožnil globální využívání identifikačního systému.

1979

Ředitel exportu Čokoládovny Jaroslav Camplík přivezl z Velké Británie od zákazníka Tesco Stores čárový kód EAN. Aby mohla pokračovat jejich obchodní spolupráce, bylo podmínkou označení výrobků kódy EAN.

1994

Zahájení samostatné činnosti EAN Česká republika a EAN Slovakia.

1996

Pro nás je významný především tento rok, protože EAN Česká republika právě v tomto okamžiku vstoupil i do sektorů logistiky a distribuce.

2006

Došlo k transformaci EAN Česká republika na GS1 Czech Republic. (V USA byl nový název uveden v roce 2005)

2011

V tomto roce vznikl dnes již také hojně používaný datový nosič známý pod názvem QR Code.

GS1 Czech Republic

Mnozí mají zafixovaný čárový kód EAN. Málokdo však ví, že nyní už se mu říká GS1. Dříve tomu bylo tak, že fungovaly zvlášť organizace Uniform Code Council (UCC), Electronic Code Council of Canada (ECCC) a EAN International. GS1 byla založena sjednocením těchto organizací. Můžeme se dočíst, že obecně „tato nadnárodní organizace slouží k navrhování a praktickému zavádění globálních standardů, postupů a řešení ke zlepšování efektivity a průhlednosti vztahu nabídky a poptávky v celosvětovém měřítku a napříč odvětvími“. V České republice vystupuje pod názvem GS1 Czech Republic a celosvětově jako GS1 International, která registruje čárový kód EAN a současně hlídá standardy tohoto kódu.

Pod tuto organizaci spadá právě systém GS1, do roku 2005 známý jako EAN neboli European Article Number sloužící jako nástroj pro efektivní a transparentní logistické a dodavatelsko-odběratelské řetězce. Nejvíce je tento systém využíván v maloobchodě, u rychloobrátkového zboží, v logistice a dopravě, spotřební elektronice a zdravotnictví.

Co jste o čárových kódech možná nevěděli

Mnohdy tolik otravné pípání načítání čárových kódů zazní každý den po celém světě více než 5 000 000 000krát. Po zavedení elektronických objednávek, dodacích listů a faktur u malých a středních podniků ve Francii bylo o 140 milionů papírových dokladů méně. To je v přepočtu 700 tun papíru a tedy vlastně 21 tisíc zachráněných stromů.

Používání čárových kódů je nejen praktické, ale i pomůže ušetřit náklady. Své o tom ví švédský maloobchodní řetězec Konsom Nord, kterému se zavedením systému objednávek na bázi standardů GS1 podařilo ušetřit 85 % administrativních nákladů a navíc návratnost investice byla pouhý jeden rok. A to není vše. Díky používání čárových kódů se zvyšují počty ročně ošetřených pacientů, narůstají prodeje a tvoří se nemalé úspory. A to přitom stačil jeden den na pláži, aby toto všechno bylo možné.

V ČSSR bylo první načtení kódu EAN/UCC v roce 1985 a došlo k tomu v Domu elegance v Praze.

Další technologický stupeň automatické identifikace zboží – RFID

RFID navazuje na systém čárových kódů. Je to další generace identifikace zboží, jež spadá pod správu GS1, která se stará o její standardizaci. Patent na tuto technologii získal v roce 1983 Charles Walton a iniciátorem jejího vývoje byla firma Wal-Mart.

Technologie RFID využívá k automatickému přenosu dat rádiové vlny a nejběžnější metoda pro jednoznačnou identifikaci zboží je uchování EPC neboli Electronic Product Code spolu se sériovým číslem a dalšími údaji, které umožňují rozpoznání a dohledání konkrétního produktu.

Ve srovnání s čárovým kódem je používání RFID dražší a musíme mít 100% jistotu správného načtení (ve vlhkém prostředí to může být problém). To ovšem nemění nic na tom, že s sebou přináší celou řadu výhod.

Dvě základní výhody RFID

1. Hromadné čtení – vozík projede RFID bránou a vše je načteno najednou ve zlomku sekundy.

2. RFID tag obsahuje kromě běžné informace stát-firma-zboží ještě sériové číslo každého jednoho kusu – na rozdíl od čárových kódů, které jsou u jednoho druhu zboží a balení stejné, např. všechny lahve litrové kofoly višňové mají stejný čárový kód, kdežto RFID tag na lahvi vína identifikuje právě tu jedinou lahev.

Další výhody RFID

Mezi další výhody technologie RFID patří rychlejší manipulace se zbožím, eliminace chyb, monitorování práce ve výrobě, přesné skladové informace, možnost aktualizace uložených informací, snížení chybovosti nebo mnohem větší kapacita nesené infomrace, než tomu je u čárových kódů.

Organizace UCC neboli Uniform Code Council vytvořila automatický sběr dat na bázi technologie RFID v roce 2003. Co se týče České republiky, ta v roce 2009 pod vedením GS1 Czech Republic zintenzivnila činnost v oblasti EPC/RFID a uzavřela smlouvu o spolupráci s ILAB RFID při VŠB v Ostravě. O vybudování celého zázemí pro testování technologie RFID pak bylo rozhodnuto v roce 2013.

Čárové kódy pozitivně ovlivnily rychlý rozvoj standardizace a ani samotné sdružení GS1 Czech Republic nezůstává pozadu a během let svého působení se výrazně vyvinulo. Významně se zvýšil nejen počet jeho zaměstnanců, ale také technické vybavení, jež čítá výkonnou kancelářskou techniku i moderní školicí prostory. Buďme rádi za onen nápad na pláži, který usnadnil život nejedné společnosti. Přinesl s sebou totiž výhody v podobě přesnosti, rychlosti, flexibility, dosledovatelnosti i výrazně nižší ceně za nosič informace.