Logistika krizových situací

Logistika zdaleka není pouze nástroj pro zefektivnění podnikání, maximalizaci tržeb a minimalizaci nákladů nebo zvyšování konkurenceschopnosti firem a podniků. Jsou chvíle v životě lidí, národů a států, kdy logistika hraje klíčovou roli pro bezpečnost a rekonstrukci života. Mluvíme o krizových situacích různého charakteru i rozsahu, kdy se veřejný a soukromý sektor spojí a společně zajišťují bezprostřední reakce, adaptaci na nový stav a maximální možný návrat k původnímu stavu.

Krizovou situací rozumíme děj, jev nebo proces, který je spojený se zvratem a skokem v kvalitě života společnosti. Krizové situace mohou nastat očekávaně, v tom lepším případě – je možné se na ně lépe připravit. Většinou se ale dějí neočekávaně, proto je třeba předpokládat a mít plán. Na plánování a realizaci se podílí krizový management, který zahrnuje podnikatelské subjekty, orgány státní správy, subjekty hospodářské mobilizace, resort obrany a případně také různé mezinárodní složky (např. diplomacie pro prevenci nebo smírné řešení některých krizových situací). 

U krizových situací je třeba vyhodnotit a monitorovat riziko, příčiny, následky, čas, lokalitu, intenzitu a mimo jiné také informovanost. Důležitost včasných, věcných a pravdivých informací (nejen při krizových situacích) snad ani nemusíme zdůrazňovat.

Jak dělíme krizové situace?

Krizové situace mohou být děleny z hlediska příčin na:

• Způsobené přírodou (živou i neživou)
• Způsobenou činností člověka (provozní havárie, havárie spojené s infrastrukturou nebo zemědělstvím, sociální pohyb, vojenskopolitické jevy, interní nebo externí krize spojené s ekonomikou, politikou nebo jinými sociálními aspekty)

Podle velikosti postiženého území dělíme krize na místní, oblastní, celostátní a globální. A podle rozsahu následků rozlišujeme 10 stupňů od závady po kataklyzma a apokalypsu.

Jelikož v centru logistického uvažování stojí zdravý selský rozum, připravují se strategická spojenectví veřejných složek společně se soukromým sektorem dopředu, existují plány a postupy pro velké množství situací. Co všechno musí krizový management a logistika obsáhnout?

• Prevenci: Centralizace informační služby, řídící střediska, využití IT, telekomunikací a v neposlední řadě také spolupráce se všemi myslitelnými médii, aby podstatné informace přenášela.
• Stanovení rozsahu škod pro organizaci záchranných prací: zohlednit je třeba především stupeň škod, počet ztrát na zdraví a životech, stupeň destrukce komunikačních kanálů, dopravy, zhodnocení počtu složek, které jsou k dispozici (profesionálové i dobrovolníci) a dobu zahájení konkrétních prací. Zajímavostí je, že v této rozhodovací fázi zvažují odborníci také očekávání, která mají postižení od záchranných složek, tedy i možnost všeobecné informovatelnosti a přítomnost nepravdivých údajů.
• Případné zásobování obyvatelstva: Především pitnou vodou, potravinami, léky, hygienickými prostředky, energiemi a třeba také financemi. 
• Služby: Různá obslužnost, která se týká především osobní i nákladní dopravy s prioritou evakuace nebo zásobování, spoje a pošta, odpady a zdravotnická pomoc.

Naprosto laicky řečeno, krizový management a logistika mají v kompetenci zvážit a rozhodnout, co a v jakém pořadí je třeba udělat a jak, kdo a pro koho to kdo udělá. Krizové situace prověřují logistiku až na dřeň, správné věci ve správný čas na správném místě nejsou nikdy tolik potřeba, jako při nich. Operativní rozhodnutí ale i řízení se plány vyžadují rozvahu, klid a naprostý přehled o řetězcích, které se na pomoci podílejí. Orientace na výsledek bez přehlížení kontextu, uvědomování si klíčové role samotného procesu. To jsou přece stěžejní vlastnosti, dobrého logistika, že?