Když motýl mávne křídly

Logistika je komplexním oborem, který zahrnuje řadu aktivit a bezpočet operací. Nejvyšší „patro“ logistiky, SCM (Supply Chain Management), se zabývá řízením odběratelsko-dodavatelských řetězců. Jak známo, každý řetěz je pouze tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. A protože doba stupňuje tlak na efektivitu právě celých řetězců, je otázka, kde řetězec povolí, stále na místě.

Logistika je stále významnější součástí světa průmyslu a obchodu. Tento svět investuje ohromné finanční prostředky do konkurenceschopnosti. Již si nekonkurují jen samostatné firmy mezi sebou, ale právě celé dodavatelské řetězce. Jakákoliv změna, která zasáhne kterýkoliv z článků těchto řetězců, může přinést výrazné zvýšení jeho výkonu – současně však vytváří riziko, že dojde k opaku.

Od chaosu k řádu

Vědci, kteří se věnují teorii chaosu, tedy matematickému oboru zaměřenému na chování dynamických systémů citlivých na počáteční podmínky, popsali v 70. letech 20. století takzvaný „motýlí efekt“. Je to vyjádření teze, že něco tak malého a zjevně neškodného jako mávnutí motýlích křídel může v atmosféře vyvolat změny končící tornádem tisíce kilometrů daleko.[1] Autorem pojmu je Edward Lorenz, který jej poprvé použil při své přednášce v roce 1979,[2] samotná myšlenka je ale mnohem starší. Popsal ji ve své práci už v roce 1963 s odkazem na tvrzení meteorologa, že jedno mávnutí křídel racka může navždy změnit počasí.[3]

V globalizovaném světě je nasnadě, že teze platí napříč obory. Malá změna má potenciál nevratně ovlivnit finanční toky, řízení lidských zdrojů, dodávky materiálu, odbyt hotových produktů i reputaci firmy. Britský moderátor James May například v třídílném dokumentu BBC „Jak vznikají auta[4]“ postupně prošel jednotlivými kroky výroby v anglické továrně automobilky Mini a pěkně ilustroval praxi v automotive. Vůz je složen z ohromného množství komponent a menších celků, přitom většina z nich putuje do továrny od externího dodavatele na naprosto konkrétní auto. Musí tedy přijít a být k dispozici na svém místě včas (just-in-time), aby nebyl narušen takt linky, kde má každá operace pevné časové okno. Čalounění dveří prostě nelze vzít z auta, které bude na montážním stanovišti jako další. Stejně tak se nemůže vyrábět a skladovat pětice čalounění na jedno auto „do rezervy“. Přesnost je to, co rozhoduje o efektivitě. Nejvyšší přesnost při co nejnižších nákladech je doslova kladivem na konkurenci.

Pod dozorem

Aby měla továrna schopnost reagovat na „mávnutí křídel motýla“, přesně sleduje pohyb všech kamionů dovážejících součástky. Nesmí totiž dojít k situaci, že díl z kamionu nebude pro montáž k dispozici. Motýlí efekt způsobený defektem pneumatiky na nákladním vozidle může mít katastrofální následky. Pokud si totiž objednáváte nové auto značky Mini, stylovku od prémiového výrobce, očekáváte kvalitu, ne výmluvy. Nemůžete dostat jinou specifikaci a nebudete čekat o měsíce déle, protože kamion nestihl navézt nějaký díl. Jenže kamion s defektem pneumatiky nedorazí do továrny včas, díl nebude k dispozici, vaše auto nejde vyrobit. Nevyrobené auto nejde dodat, nedodané auto udělá zákazníka nespokojeným. A nespokojený zákazník je pohroma. Kvůli takové „prkotině“, jako je píchlá pneumatika kamionu vezoucího čalounění dveří. Právě proto se dodávky dílů sledují a továrna může operativně reagovat například úpravou výrobního plánu.

Obezřetnost jako štít

Motýlí efekt je logicky důvodem k obezřetnosti i při zavádění zlepšení. Jedna malá změna na výrobní lince, jedna levnější součástka ve výrobku, jeden méně spolehlivý dodavatel nebo partner a řetěz se trhá. Zlepšení, které rozšíří jedno úzké místo, dokáže porušit soudržnost procesu, protože se nemusí zrychlit další části a celek nebude fungovat. Všechny změny, které firma zvažuje, musí promyslet do nejmenších detailů. Být přesný je stále náročnější, ale o to větší konkurenční výhodou se přesnost stává. Je třeba o ni usilovat při neustálém sledování okolního prostředí a zavádění pouze těch opatření, u kterých jsou zváženy všechny možné důsledky.